Včelařská konference

Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně.
Dosud se zde míchají "jabka s hruškama".
Pokusím se alespoň trochu, někdo by mohl doplnit.
1) mluvíme o viru, houbě, bakterii a roztoči.
2) na potlačování každého z nich je potřeba použít jiné prostředky a
postupy
3) každé použití prostředků (léků?) nad míru nutnou, má v dlouhodobém
horizontu většinou negativní výsledek

Jako příklad lze uvést kontrast mezi prosředím vně a uvnitř bytu.
Zatíco uvnitř je snaha o extrémní čistotu - vysavač s hepafitry, pračky
vzduchu, nadměrná teplota v ložnicích a nepřiměřeně nízká vlhkost vzduchu,
vně je zima, vlhko, smog, pyl. Zvyšující počty alergií jsou toho přirozeným
důsledkem.

Tak a teď to vezmu odzadu.
- o roztoči psát nebudu to se tady nemá.
- bakterie sporulující má pod palcem zákon a SVS - desinfekce vosku, pálení
kliniky. V jiných státech je praxe jiná. Z mě dostupných informací jsou
informace protichůdné. Někteří autoři říkají vyléčení, jiní oddálení úhynu.
- houby (Nosemy) tady asi lze použít nejvíce prostředků. Především snížení
vlhkosti. Buď vyšším větráním, nebo uteplením (případně komorováním). Pak
desinfekce jak ji známe, tedy síra, chlor a hlavně kyslík. Souším tedy
určitě prospěje uložení v suchu a průvanu.
- viry pokud vím tak snášejí nízké teploty, ale nad 36 stupňů mají problém.
A určitě nesnášejí vysušení. Stejně tak je poškozuje kyslík v ovzduší.
Určitě není vir jako vir, ale moc nad 3 hodiny mimo jakýkoli živý organismus
bych jim nedával.
Možná je to názor menšiny, ale mnohem větší problém je chaotický převoz
oddělků s naprosto nejasným zdravotním stavem.
VP

Obecná znalost patogenů vyžaduje schopnosti je determinovat a diagnostikovat.

Potom se vyžaduje znalost rozlišení jestli jde o přátelské či nepřátelské popř. v jaké výši jsou přátelské a v jaké výši (zjštěné koncentraci) jsou už nepřátelské.

Dále musí být schopnost jedince určit protiakci při dezinfekci, což je velmi nesnadné,


protože může nastat tzv. nerovnováha v mikroekologii uvnitř úlu... V návaznosti nato se musí při nějaké protiakci zjistit, jak nepoškodit přátelské viry, bakterie, houby, kterých přítomnost je příčinou, že je (probíhá ve včelstvu) vyvážený stav proti nepřátelským bakteriím, houbám, virům.

Samotná dezinfekce totiž může zničit vše nepřátelské ale i přítelské. Toho jsou zástupci halogenů a hydroxidů a reakci peroxidů.

To jsou přesně ty stavy kdy včelař musí vědět co dělá a ktomu jsou potřeba znát ověřené návody a postupy které za žádných okolností včelstvu spolehlivě neublíží. Což je podle mého názoru hlavní téma při těchto otázkách.


_gp_

> Potu?ník Václav (e-mailem) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247)

Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně. <

Gusto máš pravdu.

Mně to s těmi desinfekcemi přijde jako řešení problému které si vyrobím. Něco jako ekzém od fobie častého mytí rukou desinfekčním mýdlem.

Osvědčená je metoda, že se rodím do čistého a pak pokud mě někdo nepřesadí tak se všema breberkama okolo vyvíjím. A jednoho dne to holt nedám. Někdo dřív, někdo později.

Já udělám oddělek a pak jde do "nového úlu" co si postaví to má a nepřidávám mu tam materiál z cizích úlů. A ani matky, posilování oddělky - na to je jich škoda.
V podstatě jako když se narodí dítě - do čistého a pak si zvyká.

Znám dost případů kdy si lidi nakoupili matky odjinud a ty to u nich nedaly a přišly o včely.

Karel

Ke znalosti patogenů a schopnostem reagovat: velmi zajímavý rozhovor a virech včel: apidolog Doc. Antonín Přidal a virolog Dr. Pavel Plevka:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3820023
Leccos se postupně odkrývá, ale vlastně stále nikdo neví, co s tím. Akorát že hynou včely i prakticky bez roztočů ... I těm, co se starají, i těm, co se nestarají ...
Jiří